|
|
Persuazivní síla bulváru: Mohla bulvární média ovlivnit pořadí soutěže StarDance IV...když hvězdy tančí?
Šťastný, Michal ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Údaje o prodejnosti bulvárnho tisku prozrazují, že bulvární tisk je nejsilnějším typem tištěných periodických médií. Je proto zřejmé, že tato média mají také velký vliv. Má bakalářská práce se snaží zjistit, zda mají tato média persuasivní sílu v otázce mínění jejich odběratelů a konzumentů. K doložení či vyvrácení tvrzení, že bulvární média mají tuto persuasivní sílu, jsem zvolil případovou studii StarDance IV. Diváci této soutěže zasílají své hlasy tanečním dvojicím, které se v průběhu soutěžního večera představí. Ve světě bez bulvárních médií by se běžní diváci hodnotili každé vystoupení a pár pouze podle svých vlastních neodborných kritérií: estetických a emocionálních hodnocení osobostí, které znají pouze tak, jak je prezentuje daná televizní show. Pod vlivem bulváru se divákům nabízí hodnotit páry podle nových informací právě z těchto médií. Tyto informace mohou osobnostem škodit či přilepšovat. Práce se dotazuje, zda právě zabarvení referování v bulvárních médiích mohlo mít na pořadí párů vliv. Zájem o bulvár je vysvětlen pomocí klasické psychoanalýzy, konfliktů tří složek osobnosti, jak je definoval Sigmund Freud. Mediální rozměr psychoanalýzy dodává náhled Jana Sterna, díky kterému se daří také popsat vliv médií v pojetí matky.
|
|
|
Blesk - historie a vývoj nejčtenějšího deníku v České republice
Dernerová, Žaneta ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj nejúspěšnějšího českého bulvárního deníku Blesk. Jsou zde srovnávány rozdíly českého bulváru s bulvárem zahraničním. Rovněž je popsána historie československého a českého bulvárního tisku, od první republiky po současnost. V práci jsou také zmíněny další české bulvární listy, z nichž většině se nepodařilo Blesku konkurovat. V současnosti zde kromě Blesku zůstává jediný bulvární deník, a to Aha!, které je však vlastněno stejnou vydavatelskou skupinou. V této práci jsou také zmíněny hlavní osobnosti, které dotvářely charakter Blesku, zejména z řad šéfredaktorů, ale nechybějí ani postavy, které se s redakcí a vydavatelem Blesku dostaly do konfliktu, protože se cítily být poškozeny tím, co o nich deník uvedl na svých stránkách. S pomocí kvalitativních analýz je zde sledován vývoj grafické podoby titulních stran a jejich symbolického sdělení. Kvantitativní analýzou je rovněž sledováno, jak se měnil výběr témat na titulních stranách pod vedením různých šéfredaktorů.
|
|
|
Mediální pokrytí smrti Ivety Bartošové na vybraných internetových serverech
Havlická, Kateřina ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce Mediální pokrytí smrti Ivety Bartošové na vybraných internetových serverech je popsat způsob, jakým vybraná online média informovala o sebevraždě známé české zpěvačky Ivety Bartošové a událostech následujících dní. Sledované období této práce vymezují dvě události - tou počáteční je zmíněná sebevražda, kterou Iveta Bartošová spáchala 29. dubna 2014 v Praze-Uhříněvsi, kde skočila pod vlak. Druhou hranicí sledovaného období je zpěvaččin pohřeb, ke kterému došlo 12. května 2014 v Praze-Strašnicích. Práce porovnává tzv. seriozní média, která zastupují servery Aktuálně.cz, Novinky.cz, Lidovky.cz a iDNES.cz, s bulvárními médii. Ta jsou zastoupena servery Super.cz, Extra.cz a Blesk.cz. Nesrovnává však jen tyto dva druhy médií mezi sebou, ale dívá se i na rozdíly mezi jednotlivými členy těchto dvou skupin. Práce sleduje intenzitu, s jakou hodnocená média vydávala své články, analyzuje jejich obsah, zmiňuje užité jazykové prostředky a upozorňuje na gramatické či pravopisné chyby, kterých se redaktoři těchto serverů při psaní dopustili. U tzv. seriozních médií práce rovněž hodnotí, do jaké míry podlehla bulvarizaci svého zpravodajství, tedy do jaké míry se přiklonila k praktikám médií bulvárních. Tato bakalářská práce se však zabývá pouze textovou složkou článků vydaných ve sledovaném období,...
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Persuazivní síla bulváru: Mohla bulvární média ovlivnit pořadí soutěže StarDance IV...když hvězdy tančí?
Šťastný, Michal ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Údaje o prodejnosti bulvárnho tisku prozrazují, že bulvární tisk je nejsilnějším typem tištěných periodických médií. Je proto zřejmé, že tato média mají také velký vliv. Má bakalářská práce se snaží zjistit, zda mají tato média persuasivní sílu v otázce mínění jejich odběratelů a konzumentů. K doložení či vyvrácení tvrzení, že bulvární média mají tuto persuasivní sílu, jsem zvolil případovou studii StarDance IV. Diváci této soutěže zasílají své hlasy tanečním dvojicím, které se v průběhu soutěžního večera představí. Ve světě bez bulvárních médií by se běžní diváci hodnotili každé vystoupení a pár pouze podle svých vlastních neodborných kritérií: estetických a emocionálních hodnocení osobostí, které znají pouze tak, jak je prezentuje daná televizní show. Pod vlivem bulváru se divákům nabízí hodnotit páry podle nových informací právě z těchto médií. Tyto informace mohou osobnostem škodit či přilepšovat. Práce se dotazuje, zda právě zabarvení referování v bulvárních médiích mohlo mít na pořadí párů vliv. Zájem o bulvár je vysvětlen pomocí klasické psychoanalýzy, konfliktů tří složek osobnosti, jak je definoval Sigmund Freud. Mediální rozměr psychoanalýzy dodává náhled Jana Sterna, díky kterému se daří také popsat vliv médií v pojetí matky.
|
host ::
RSS.